Naše provozy

Provoz je důležitým dodavatelem tepla a elektřiny. V letech 2022–2023 jsme jej zásadně modernizovali. Uhelný kotel K5 jsme přestavěli na ekologický zdroj tepla využívající biomasu ve formě dřevní štěpky.
V Kolíně se nyní k výrobě tepla a elektřiny využívá z 85 % biomasa a z 15 % zemní plyn. Slouží jako záložní palivo, případně zdroj pro období velkých mrazů.

Nově instalovaný multipalivový parní kotel K6 o tepelném výkonu 40 MW umožňuje provozovat teplárnu bez uhlí. Hlavním palivem je tuhé alternativní palivo (TAP) vyrobené z již nerecyklovatelných odpadů, které může být doplněno biomasou.

Díky této investici se v Přerově vyrábí teplo a elektřina ekologicky a s důrazem na moderní využití komunálních odpadů.

Dokáže pokrýt tepelnou spotřebu části města Krnova a slouží i pro výrobu elektřiny. Je významným producentem zelené energie, jelikož její kotel K6 spaluje stoprocentně biomasu, čímž výrazně snižuje množství vypouštěných emisí, zejména oxidu uhličitého a síry. Kotel na biomasu byl uveden do provozu v listopadu 2009. Základním palivem je dřevní štěpka, dodatkové palivo – pelety, dřevní piliny, obilný šrot a řezanka cíleně pěstovaných plodin. Na začátku roku 2010 byl krnovský kotel největší svého druhu a parametrů v ČR.

Zdroje tepla a teplé vody pro téměř 50 tisíc domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další objekty v Karviné, Havířově a okolních obcích. V Havířově ve spolupráci s městskou distribuční společností Havířovská teplárenská společnost.

V Teplárně Karviná probíhá odklon od uhlí ve dvou fázích. První fáze zahrnovala výstavbu pěti plynových kotlů, které nahradily Teplárnu československé armády, která v květnu 2024 ukončila po téměř 130 letech provoz.

V rámci druhé fáze dojde k oduhelnění hlavní Teplárny Karviná, kde postavíme multipalivový kotel - zařízení k energetickému využití vytříděných a dále již nerecyklovatelných odpadů (tzv. Tuhých altenativních paliv = TAP), které by jinak skončily bez využití na skládce. Multipalivový kotel představuje špičkovou technologii v současném evropském teplárenství. Projekt přinese významné snížení celkových emisí v regionu, zejména oxidů dusíku, oxidu siřičitého, prachu a CO₂. Zároveň nabídne ekologické řešení pro odpady, které by jinak skončily na skládkách.

Druhá fáze projektu se uskuteční v letech 2025 až 2028. Po její realizaci bude ukončeno spalování uhlí v Teplárně Karviná do konce roku 2028. Tato druhá etapa bude stát zhruba 7,8 miliardy korun a významnou část pokryje již získaná dotace z Modernizačního fondu.

Dodává teplo ve spolupráci s městskou distribuční společností DISTEP do více než 18 tisíc domácností a také do škol, krajské nemocnice a dalších zdravotnických zařízení, obchodních center. Zcela bez uhlí se frýdecko‑místecká teplárna obešla už v polovině roku 2024 a byla tak mezi prvními velkými městy vytápěnými ekologicky. Zároveň s velkým předstihem splní i strategický cíl Moravskoslezského kraje odejít od uhlí do roku 2030.

První elektřinu dodala elektrárna do rozvodné sítě v roce 1933, o šest let později to byla jedna z největších elektráren ve střední Evropě.

V roce 1960 byla zahájena první dodávka tepla do Ostravy Poruby. Dodnes patří mezi největší energetické zdroje na Moravě a ve Slezsku. Vzhledem k velikosti zdroje dokáže třebovická elektrárna zásobit teplem převážnou část Ostravy. Teplo a teplou vodu vyrábí pro 100 tisíc ostravských domácností, ale i školy, nemocnice, podniky, úřady či obchodní centra. Většina dodávek směřuje do oblastí Ostrava Poruba a Ostrava Jih.

Díky modernizaci došlo k významnému snížení emisí, zejména oxidu dusíku a oxidů síry, čímž byly splněny přísné emisní limity. Tyto investice velkou měrou přispěly ke zlepšení ovzduší na Ostravsku.

Třebovická elektrárna pracuje v maximálně ekologickém provozu. Po provedeném odprášení kotlů, odsíření a denitrifikaci se nyní zaměřuje na přechod k jiným energetickým zdrojům. Do roku 2030 přestane využívat uhlí a připravuje koncepci náhrady, kterou má být plyn v kombinaci s dalšími palivy jako je například odpadní teplo z čistírny odpadních vod, případně z průmyslových provozů, které v Ostravě fungují.

Původní Elektrárna František byla vybudována v roce 1933 a patřila do průmyslového komplexu Dolu František a Koksovny František. V roce 1967 elektrárna přechází na teplárenský provoz, zásobuje tepelnou energií centrum Ostravy. Pod novým názvem, Teplárna Přívoz, začala opět dodávat elektrickou energii do rozvodné sítě v 90. letech, kdy prošla i významnou modernizací.

V roce 2006 teplárna provozovala již čtyři parní kotle na černé uhlí (černouhelný prach a proplástek), koksárenský a zemní plyn. O pět let později začala odebírat většinu koksárenského plynu z Koksovny Svoboda a výrazně snížila spotřebu černého uhlí.

Teplárna se obejde bez uhlí už od roku 2023 a je tak mezi prvními zdroji vytápěnými ekologicky, kdy spaluje zemní a koksárenský plyn.

V Mariánských Lázních byl zdroj tepla ekologizován již v roce 2013 a došlo tak k výraznému snížení původních emisí při spalování fosilních paliv. Teplo a teplá voda jsou dnes pro mariánskolázeňské domácnosti a lázeňské objekty vyráběny ze 70 % z lokální biomasy (ve formě dřevní štěpky, která vzniká jako zbytkový odpad při těžbě dřeva), jakožto obnovitelného zdroje, a zbývajících 30 % energie je získáváno ze zemního plynu. Provoz dosahuje výrazně vyšší efektivity také díky kombinované výrobě elektřiny a tepla v tzv. kogeneraci.

Veolia v Mariánských lázní zásobuje systémem dálkového tepla lázeňské domy, hotely a zhruba 3300 domácností, tedy skoro dvě třetiny všech domácností ve městě. Rozvod dálkového tepla v Mariánských Lázních je specifický díky tomu, že rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším místem ve městě je 100 metrů. To je také důvod pro použití parních rozvodů, které jsou v případě Mariánských Lázní efektivnější. U horkovodů by totiž byly nutná výkonná čerpadla, které jsou energeticky velmi náročná.

Teplárenský zdroj Teplárna Veleslavín a parní zdroje – Výtopna Juliska a Výtopna Zbraslav spadají pod společnost Veolia Energie Praha, která spolu s dalšími 22 blokovými plynovými zdroji zajišťuje dálkové teplo pro levý břeh Vltavy v Praze. V posledních letech se Veolia zaměřila na zvýšení efektivity a ekologičnosti svého provozu.

Hlavním krokem v této strategii byla instalace moderních kogeneračních jednotek do blokových kotelen. Tyto pokročilé technologie umožňují současnou výrobu elektřiny a tepla, čímž významně zvyšují celkovou účinnost energetické produkce.